Pivoňky, dětské okamžiky a krása ročních období
Návštěvy pivoňkových polí se u nás staly rodinným rituálem — dříve jsme za nimi jezdívali po Anglii, a letos poprvé jsme jejich kouzlo objevili i tady v Česku. Je v tom něco nadčasového: vstoupit do rytmu přírody a nechat si připomenout, jak rychle ty krásné rodinné chvíle plynou. Stejně jako pivoňky. Ty rozkvétají tak rychle, jako rostou naše děti — jeden okamžik jsou to poupata plná očekávání, a vzápětí jejich okvětní lístky tiše opadávají, jako ty první roky s nejmenšími dětmi.
Po přestěhování z Anglie jsem jako každý rok přemýšlela, kam se letos za pivoňkami vydáme. Najít nějaké pole v České republice ale nebylo vůbec jednoduché. Až jsem jedno objevila přes Google — a hned jsem napsala majitelům na Instagram s otázkou, zda by bylo možné přijet s mým nejstarším synem.
V té době jsem už opustila svou romantickou představu, že vezmu celou rodinu. Našim dvojčatům jsou tři roky a právě procházejí tím krásně rošťáckým obdobím. Místo obdivování jemné krásy pivoněk by je s největší pravděpodobností začaly trhat… a rozhazovat lístky všude kolem.
A protože jde o pečlivě spravované rodinné pole, nikoli o samosběr, musela jsem být realistická ve svých uměleckých ambicích.